All inclusive ve Francouzské Polynésii? Tady vás asi zklamu.
Pár výjimek najdete, třeba The Brando na Tetiaroa nebo Ninamu na Tikehau, ale běžný polynéský standard to rozhodně není. Jídlo je tam dražší hlavně proto, že se velká část potravin dováží. Ostrovy jsou rozházené přes pořádný kus Pacifiku a všechno se tam musí nějak dostat.
Některé základní potraviny ale mají regulovanou cenu. V obchodech je poznáte podle červeného označení. Třeba obyčejná bageta stojí 60 XPF, tedy přibližně dvanáct korun. Většina hotelů a penzionů má snídani v ceně. Pokud v ceně není, u klasického hotelu nebo resortu bych si ji většinou připlatila. A pokud budete bydlet v apartmánu nebo jiném ubytování s kuchyňkou, skočte si nakoupit do supermarketu. Na Tahiti najdete třeba Carrefour, Champion, Super U nebo Easy Market, na Mooree Champion a Super U a na Bora Bora Chin Lee, Super U nebo menší Tiare Market. Na menších ostrovech už čekejte spíš malé místní obchůdky, kterým se říká magasin. Jejich nabídka záleží hlavně na tom, kdy naposledy připlula zásobovací loď. Nemusíte samozřejmě vařit svíčkovou, ale na jednoduchou snídani, salát, těstoviny nebo něco k pikniku u laguny je to skvělé. A rozpočet vám za to také poděkuje.
S polopenzí už záleží na tom, kde bydlíte. Na motu u Bora Bora nebo Taha'a smysl dává. Když máte nejbližší restauraci přes lagunu, nechcete každý večer shánět člun jen proto, že jste dostali hlad. Na Tahiti nebo Mooree bych se ale k polopenzi nevázala. Máte tam restaurace, pekárny, obchody i roulottes a byla by škoda vracet se každý večer do hotelu na stejné místo. A co se tam vlastně jí?
Poisson cru neboli i'a ota. Syrový tuňák, limeta, kokosové mléko, rajče, okurka a cibule. Polynéská klasika, kterou najdete skoro všude.Ma'a Tahiti je tradiční nedělní hostina připravovaná v zemní peci. Ryby, maso, taro, banány fe'i nebo uru se několik hodin pomalu připravují na rozpálených kamenech. Hotely nabízejí i turistickou verzi s programem a tancem, ale pokud budete mít možnost zažít opravdovou rodinnou ma'a Tahiti, běžte. Nad tím bych vůbec nepřemýšlela.
Pak je tu uru, plod chlebovníku, který trochu nahrazuje brambory nebo pečivo. Poe je sladký dezert z banánů, papáji nebo dýně s kokosovým krémem. A firi firi jsou kokosové koblihy, které si dejte ideálně v neděli ráno na trhu v Papeete. V polynéské kuchyni je také hodně znát čínský vliv. Proto tam úplně běžně narazíte na chao men, nudle s masem a zeleninou. A pokud si chcete trochu otestovat odvahu, dejte si fafaru. Rybu naloženou ve fermentované mořské vodě.
Určitě bych zašla také na roulottes. Jsou to jednoduchá pojízdná bistra, která najdete třeba večer na Place Vai'ete v Papeete. Plastové židle, místní rodiny, grilované ryby, steaky, poisson cru nebo čínská jídla. Za hlavní jídlo u roulotte počítejte přibližně 1 500 až 2 500 XPF, tedy asi tři až pět stovek. V normální restauraci spíš 2 500 až 6 000 XPF na osobu a v hotelové restauraci klidně přes 8 000 XPF, což je více než šestnáct set korun. Rozdíl už je docela znát. U roulottes mějte pro jistotu hotovost. Někde kartou zaplatíte, jinde ne, takže bych se na ni úplně nespoléhala. Otevírají většinou až kolem půl sedmé večer, na brzkou večeři to tedy není.
Jak bych to udělala já? Na Tahiti, Mooree nebo Bora Bora bych ráno posnídala v hotelu, apartmánu nebo si skočila do pekárny. Přes den bych koupila bagetu, sýr a ovoce a udělala si piknik u laguny. Večer bych šla na roulotte nebo do normální restaurace. Na motu bych si vzala polopenzi a nebo si prostě večeři koupila v hotelové restauraci. Francouzská Polynésie prostě není typická all inclusive destinace. Hladem tam ale rozhodně trpět nebudete.
A večer na plastové židli, kolem vás místní rodiny a před vámi právě ugrilovaná ryba? To si budete pamatovat.
